Novinky > Výstavy/ Shows > rok 2010 > 2x MVP Komárom 16.-17.10. 2010

2x MVP Komárom 16.-17.10. 2010

Další výstava je za námi a jsem zase o něco chytřejší a dokonce už mám i rozhodčího, na kterého už rozhodně nikdy nepojedu! Ale abych nepředbíhala. Vezmeme to hezky po pořádku. Ve středu jsem dostala angínu a k tomu ještě zánět spojivek, takže to vypadalo, že ani nikam nepojedeme. U doktora jsem vyfasovala peňák a antibiotickou mastičku do očí, kterou když jsem si namazala oči, tak jsem cca hodinu neviděla vůbec nic a pak další hodinu jsem viděla rozmazané obrysy. Poctivě jsem se potila v posteli a mazala si oči, takže v pátek večer už jsem mohla mluvit i koukat, takže bylo rozhodnuto, v sobotu ve dvě ráno vyrážíme do Maďarska!

Výstava se konala v překrásném prostředí bývalé říční pevnosti Monostori Eröd Komárom. Prostředí je to opravdu nádherné a pro výstavy psů ideální. Je zde dostatek místa na pěkné velké kruhy i na parkování a dokonce i dostatek místa na venčení i odpočívání. Jediné mínus této výstavy bylo počasí. Byla taková zima, že se nedalo ani sedět u kruhu, takže jsem Caesárkovi oblekla jeho flísové pižámko, strčila jsem ho pod bundu a vyrazili jsme na obhlídku stánků. Vypadala jsem sice jako klokaní máma s novým přírůstkem, ale hlavně že bylo Caesárkovi teplo a mě tím pádem taky. Před námi byli v kruhu dobrmani, takže kolem kruhu lítaly míče všech velikostí a dobrmani byli úplně vymagoření. Nevím proč ti majitelé dělají ze svých psů nemyslící magory, když dobrman je velmi inteligentní plemeno. Po dobrmanech jsme nastoupili my. Caesárka jsem musela rozehřát pětiminutovým během po okolních loukách. Já jsem málem vyplivla duši, ale Caesárek byl dobře naladěn a zahřátý. Rozhodčí p. Jakkel Tamás je velký fešák a sympaťák, takže mi superlativy, kterými hýřil, když posuzoval Caesárka, dělaly dobře. Postupně jsme získali CACe, CACIBa i BOBa a to znamenalo, že zde budeme čekat na závěrečky. Přesunuli jsme se k závěrečnému kruhu a sledovali jsme bohatý a velice poučný doprovodný program. Ukázky výcviku zde předváděli mladí členové zdejšího kynologického klubu. Bylo jich cca 25 a každý měl jiné plemeno. Z těch z hlediska výcviku raritnějších plemen zde byli buldoček, shi- tzu, toy pudlík, puli a řada velice zajímavých kříženců. Závěrečky měli začínat ve tři, ale podle maďarských zvyklostí začaly pozvolna krátce před čtvrtou. Byli jsme už zmrzlí na kost. Ještě že jdeme v II. skupině. Sotva jsme nastoupili do přípravného kruhu, tak nám pořadatel lámanou angličtinou sdělil, že rozhodčí na II. skupinu ještě posuzuje klubovku, takže dvojka půjde až úplně na konec. Než jsme konečně přišli na řadu, tak už se začínalo pozvolna stmívat a celkem vydatně se nám všem kouřilo od pusy. Rozhodčímu se Caesárek moc líbil a v předkole si ho nechal předvést i v pohybu a dokonale ho prohmatal. Když jsme nastoupili do závěrečného kola, tak už mě definitivně rozklepala zima a Caesárek na tom byl podobně, takže naše vystoupení na stupně vítězů nestačilo. Pak jsem vysekala Šárku z kusu ledu ve který se během čekání proměnila a jeli jsme hledat nějaký hotel. Přejeli jsme na Slovensko a objížděli jsme různé hotely a penziony. Všude bylo obsazeno a nebo byly ceny ubytování dosti vysoké. Již byla téměř úplná tma, když jsme úplně vyřízení zastavili před hotelem Banderius. Asi jsme vypadali dosti zuboženě, takže se nás recepční zželelo a ubytovala nás v nádherném pokoji s velkým oknem, televizí, lednicovým barem, koupelnou a záchodem. Nejdřív jsme se Šárkou nakrmily naší smečku a pak jsme se vydaly na večeři do restaurace. Pak už jsme jen vyvenčily, vykoupaly jsme se a hurá do hajan.

Druhý den byla díky mlze zima ještě o trochu větší, ale jelikož jsme šli na řadu jako první, tak to šlo. Caesárek byl dobře naladěn a nádherně se předvedl. Rozhodčí diktoval posudek anglicky, takže jsem mu rozuměla a neshledala jsem v posudku žádný problém. Bylo to samé excelent..., korekt... a tak dále, takže jsem nečekala žádný problém. Po nás nastoupila velmi hezká mladá fenka, které pan rozhodčí také téměř nic nevytknul. Po jejím posouzení jsem nastoupila do kruhu, že si to rozdáme společně o BOBa, ale rozhodčí nám vrazil do ruky posudky a rukou udělal gesto jako když odhání obtížný hmyz, jako abychom už neotravovali a koukali vypadnout ven. Nechápavě jsme se podívali do posudků a byla tam zaškrtnutá jen výborná a žádné tituly. Na můj dotaz proč nemáme CACe mi odpověděl: žádná konkurence, žádné tituly a zopakoval rukou ono výmluvné gesto, že máme vypadnout. S takovým jednáním jsem se ještě v životě nesetkala. Vzpoměla jsem si na to, co mi jednou říkal jeden český rozhodčí: čím méně titulů, nebo čím horší známku zadám, tím pečlivěji musím své rozhodnutí zdůvodnit. A s tím souhlasím i já. Je třeba aby se rozhodčí choval k vystavovatelům slušně a ne aby se tvářil, že ho posuzování obtěžuje a že vystavovatel mu nestojí ani za to, aby mu něco řekl. Chvíli mi trvalo, než jsem chování rozhodčího rozdýchala a pak jsme si šli pro uklidnění projít stánky a Caesárkovi jsem koupila nádherné sportovní pižámko, které se bude na zimních výstavách jistě hodit.

16.10. 2010

Rozhodčí- Dr. Jakkel Tamás- HU

Trpasličí pinč

Psi

mezitřída

Gabriel vom Camp Achensee- V1, CAC, CACIB, BOB

Gizellatelep Öre Lucky Boy- VD2

Feny

štěňat

Smile of Angel Charming- VN1

mladých

Gemmae Ratrerrihus Ginger Gloria- V1, HPJ, BOB-Junior

otevřená

Multatuli Tsunami- V1, CAC, CACIB

17.10. 2010

Rozhodčí- Zoran Brankovic- SRB