Kralupy nad Vltavou 31.10. 2010

Díky Bohu, že je na světě pinč! Asi těžko bych hledala jiné tak všestrané plemeno. Ještě před týdnem se Caesárek promenádoval na výstavě ve Stuttgartu jako manekýn a teď už se honil za střapcem, jako by nikdy v životě nedělal nic jiného. K mému životnímu stylu se pinč opravdu hodí. V sobotu ráno jsem vyrazila se všema pejskama na dvě hodiny svižné procházky, pak jsme přišli domů a já jsem se dozvěděla, že na našem oblíbeném rybníku je výlov, tak jsem vzala tentokrát už jen Caesárka a vyrazili jsme na výlov. Domů jsme se vrátili jen na oběd a pak jsme hned jeli na cvičák na agility, kde jsme byli až téměř do tmy. Druhý den ráno jsme vyráželi v půl páté do Kralup na coursing. Chtěla jsem s Caesárkem vyrazit napřed na nějaký tréning, protože poprvé a zároveň také na posledy si vyzkoušel coursing asi před rokem a to byl ještě malý, takže běžel pouze kousek téměř rovné trati. Šárka mě zlákala, abych vyrazila s ní do Kralup, že se tam sice neběží tréning, ale že si můžeme zkusit licenci, tak jsme vyrazili. Ráno nás dráha přivítala nepříjemným mlhavým a chladným počasím. Začala jsem ztrácet naději, že by Caesárek byl ochoten v takovém počasí a na louce pokryté jinovatkou honit střapec. Navíc musel mít na hlavě náhubek a to ho měl na sobě po třetí v životě. Šla jsem s ním na cestu, která vedla podél trati, aby se podíval, co se od něj očekává. Nejdříve se jen se zájmem díval, ale pak už začal poskakovat a když nám natahovali střapec, tak už byl k neudržení. Běžel nádherně, akorát před poslední zatáčkou si asi uvědomil, že mě ztratil z dohledu, tak přibrzdil a vyskočil do výšky, aby se rozhlédl, kde jsem, ale okamžitě se zase rozběhl a v cíli střapec pěkně zakousl. Většina psů byla po doběhnutí zadýchaná a na některých byla vidět i únava, ale Caesar ne. Když jsem ho vyklusávala, tak se nesl, jako kdyby byl ve výstavním kruhu a dýchal zcela normálně se zavřenou tlamou. Pak běželi Šárky špicíci, kterým se bohužel střapec ztratil za nainstalovanou překážkou a tak do cíle nedoběhli. Zato Šárky králováci běželi nádherně. Byla radost se na ně dívat. Při druhém běhu už běžel Caesárek jako naprostý profík a i podle ostatních, to byl prý nádherný běh. Tím měl Caesárek odběháno a já jsem se mohla dívat, jak běhají ostatní. I počasí se kolem poledne vylepšilo a dokonce vysvitlo i sluníčko. Špicíci druhý běh po malém zaváhání doběhli, ale protože neměli náhubky, tak se jim běh nepočítal. Králováci běželi opět skvěle. Domů jsme odjížděli až téměř za tmy úplně unavené. Tedy alespoň já se Šárkou, Caesárek by si klidně ještě něco zaběhl. Těmito běhy splnil Caesárek dva ze tří licenčních běhů na coursingovou licenci.

Další fotky jsou zde. More photos are here.