Champion of Champions 2011- 14.1. 2012

Rozhodčí: Miroslav Václavík- CZ, Gabriela Ridarčíková- SK

Gabriel vom Camp Achensee- BOB, Best zwergpinscher, BIG 5

Tento víkend byl pro mě dosti adrenalinový :-) Původní plán byl takový, že v sobotu 14.1. pojedeme se Šárkou na Šampiona šampionů 2011, po skončení mě Šárka doveze k Ditě, se kterou v neděli pojedu na výstavu do Norimberka a v pondělí ráno mě u Dity vyzvedne jeden pán od bráchy z práce, který jede služebně do Prahy a odveze mě do Budějovic. V tomto plánu se však pos..lo, co mohlo a prakticky z tohoto plánu nevyšlo vůbec nic :-) Ale co, jaký by byl život bez trochy adrenalinu- nudný :-) Já jsem asi ideální majitel pinče- čím více adrenalinu a srandy, tím lépe :-) Ale vezměme to hezky popořádku.

Bod první: cesta do Prahy se Šárkou se mi zhroutil už týden před výstavou- Šárka nestihla poslat přihlášku, což znamenalo, že nemám odvoz do Prahy. Když už to vypadalo hodně beznadějně a já už jsem se smiřovala s myšlenkou, že s veškerou bagáží a se psem pojedu busem, tak jsem se v práci před spolupracovnicí Míšou zmínila, že v sobotu pojedu do Prahy a že musím jet busem a ona mi řekla, že jedou taky do Prahy do Ikei a že mě vezmou s sebou. Hurá! Bod číslo jedna zachráněn!

Bod druhý: Šampion šampionů 2011. Bylo to nádherné! Výstava se konala v kongresovém sálu Top hotelu Praha. Nádherně osvětlená veliká, kruhová místnost s luxusním kobercem po celé ploše. Na tomto koberci byla radost psa předvádět. Úplně mě mrzelo, že nemůžu předvést více psů. Nejprve probíhalo vyhlášení soutěže Pes roku 2011. Caesík byl také přihlášen, ale dvojka je kvalitními psy přímo nabitá a tak nám páté místo uteklo o pouhé dva body, škoda. Při vyhlašování jsem se nestačila divit, že dva psi z pěti vyhlášovaných míst jsou již po smrti. Holt dvojka je skupina psích obrů, kteří bohužel umírají v nejlepších letech, což je velká škoda. Slavnostní atmosféra byla úžasná a příjemně mě naladila na odpolední soutěžní klání.

Během polední přestávky dorazila Kačka s taťkou a se Samem a hned bylo veseleji. O přestávce pořadatelé postavili v sále pět prostorných kruhů a mohlo se začít. V každém kruhu se posuzovala jedna fci skupina ( I-V). Caesík i Sam se krásně předvedli a získali titul BOB a postoupili do závěrečných soutěží. Po přestávce se posuzovaly skupiny VI- X+ národní plemena a po další přestávce již začaly závěrečky. Vše bylo krásné a velice slavnostní. Caesík nastupoval ve dvojce poslední, ale když to naplno rozbalil v nádherném a prostorném klusu, tak nám diváci začali mohutně aplaudovat a Caesík ještě víc zabral a užíval si to. Takhle rychle ještě nikdy neklusal. Já jsem za ním jenom vlála. Nikdy bych nevěřila, že se s malým psem v kruhu takhle proběhnu. Nevím, zda to bylo velikostí kruhu, rychlostí běhu a nebo trémou, ale když jsme konečně zastavili, tak mi bušelo srdce, tak rychle a hlasitě, že jsem málem přeslechla, když mě paní Ridarčíková vybrala do užšího výběru. Sotva jsem se trochu uklidnila, běhali jsme znovu a Caesík už se úplně těšil a radostně vyběhl a rovnou nasadil ostré tempo- tam, zpět a opět dokola a opět jsem a opět mi bušilo srdce až v krku. Opět jsme postoupili a už nás bylo jen pět a opět se běhalo. V pohodě jsme stačili velkým psům a dokonce jsem musela Caesíka brzdit, abychom nepředbíhali psí obříky, kteří s námi běhali :-) A už nás vyhlašovali na pátém místě. Bylo to úžasné!!!!! Caesík je BIG 5!!! Spousta fotografů a gratulací. No prostě jsme si to užili :-)

Bod třetí: cesta k Ditě. Jelikož jsem nejela s Šárkou, tak jsem se neměla k Ditě jak dostat. Naštěstí Kačky taťka mě ochotně odvezl do Letňan, kde na mě Dita čekala. Ještě jednou móóóc děkuji :-))

U Dity jsme si daly k večeři výbornou pizzu a Caesík si pohrál s kraťandou neboli nosálkem sosálkem a šlo se spát.

Příběh o adrenalinovém víkendu pokračuje zde.